Your copy of the theme has not been activated. Please navigate to Loquet Dashboard where you can enter your purchase code and activate your copy of the theme so you can have access to all the setup wizard, elements and theme options.
Posláním Městského muzea Chotěboř je uchovávat, zkoumat a zpřístupňovat kulturní
a přírodní dědictví Chotěbořska. Přibližujeme historii regionu v širších souvislostech a také
podporujeme vztah veřejnosti k místu, kde žije.
Muzeum bylo založeno v raném vývojovém období regionálního muzejnictví, 26. dubna 1885, rozhodnutím zastupitelů Chotěboře jako městské vlastivědné muzeum. Zřizovatelem bylo město a spoluvlastníkem Občanská záložna v Chotěboři, která také muzeu propůjčila místnost ve své budově. Na činnosti se podílel Musejní spolek. Podle stanov spolku mělo muzeum „povznášet vzdělanosti povšechné i odborné“, sbírat a opatrovat starožitnosti, pořádat přednášky, odborné výstavy, poučné vycházky. Správa muzea byla svěřena devítičlennému kuratoriu, které volilo opatrovníka, později označovaného jako správce. Ten měl dohlížet na sbírku, vést inventář a kroniku. V té době byla Chotěboř okresním městem.
Prvním opatrovníkem se stal Josef Věnceslav Neudoerfl (1886—1911), pedagog měšťanské školy a autor četných popularizačních publikací, dobrodružných příběhů a operet, který zavedl systém evidence sbírek. V roce 1911 zanikl Musejní spolek i kuratorium.
Se systematickou evidencí sbírek začal Čeněk Houba, správce muzea od roku 1911, který se jako kronikář města zabýval historií Chotěboře. Povedlo se zlepšit péči o sbírkové předměty. V roce 1925 byly sbírky zpřístupněny na Okresní všeobecné výstavě v Chotěboři. V roce 1929 nastoupil historik Jan Ullmann,
který vedl muzeum do roku 1945.
Po válce muzeum vedl Jaroslav Tichý, který získal prostory na chotěbořském zámku, zkonfiskovaném rodině Dobrzenských. Od roku 1952 probíhala pravidelná výstavní činnost. V té době se podařilo do sbírky získat z pozůstalostí díla Jindřicha Pruchy, Karla Opatrného a Zdenka Rykra. V roce 1964 byl Jaroslav Tichý donucen z politických důvodů k rezignaci. Poté vedli muzeum placení ředitelé, mimo jiné Karel Nejedlý (1964-1969), Blanka Sajfertová (1971—1976), Otto Smrček (1977—1986) a Miloslav Janků (1994—2005).
Od roku 1980 do počátku 90. let se na činnosti muzea podílel Vlastivědný klub. Od roku 1994 je městskou příspěvkovou organizací.
V roce 2005 se Městské muzeum stalo zastřešující organizací pro další městské kulturní organizace. Od roku 2009 spadá pod CEKUS — Centrum kultury a služeb Chotěboř (vedle Knihovny Ignáta Herrmanna, Informačního centra a Kina Družba).
V minulosti byly muzeu navrhovány různé specializace. Vznikla také pobočka v Leškovicích s expozicí věnovanou partyzánskému odboji na Chotěbořsku, v roce 1956 muzeum ve spolupráci s Památníkem národního písemnictví upravilo rodný domek Karla Havlíčka Borovského, který byl od roku 1967 pobočkou muzea.
V sedmdesátých letech vznikl nápad vytvořit Lnářské muzeum (libreto připravoval Albín Medek ze Šumperka, zaměstnanec trutnovského podniku Lnářský průmysl). Dalším návrhem bylo zřídit zde Muzeum bramborářství, škrobárenství a lihovarnictví pro ČSR. Ve druhé polovině 80. let se uvažovalo o převedení zámku do vlastnictví Geofondu Praha a vybudování specializovaného muzea a dokumentačního střediska české geologie. Hrozilo také zrušení muzea.
První stálá expozice vznikla v roce 1955 a nesla název Chotěbořsko v odboji. V roce 1973 připravil Václav Procházka úspěšnou stálou expozici Nerostné bohatství Chotěbořska, později vznikla expozice Geologie Chotěbořska. V muzeu byly od 70. let instalovány různé podoby pamětních síní — Jindřicha Pruchy (1976) nebo Pamětní síň významných rodáků a obyvatel města (1985).
V roce 1996 vznikla dlouhodobější výstava Chotěboř náš domov, která se zabývala městem
z etnograficko-historického hlediska či osobnostmi Chotěbořska.
Muzejní sbírka ve své rozmanitosti odráží charakter a často značně různorodé zájmy různých správců, ředitelů a ředitelek a vedoucích muzea.
Muzeum od svého založení usilovalo o získání vhodných prostor pro své sbírky a výstavní činnost, to se ale dlouho nedařilo.
První prostory poskytla muzeu Občanská záložna. Na počátku třicátých let minulého století využívalo muzeum prostory v přízemí staré radnice (budova dnešní ZUŠ Chotěboř). V průběhu války byly sbírky provizorně uloženy ve skladišti pohonných hmot městské elektrárny a řada exponátů byla v té době ztracena či poškozena.
Od roku 1946 muzeum sídlilo v Palackého ulici v prostorách bývalé židovské modlitebny. Část sbírek zůstala v bytech správce a ostatních spolupracovníků muzea, kteří byli nuceni úřadovat v budově chlapecké školy (dnešní ZŠ Buttulova). V roce 1952 se muzeum přestěhovalo do zkonfiskované budovy zámku, kde postupně využívalo různé prostory, v období 1966—1992 mělo budovu ve správě. V roce 1992 byl zámek vrácen rodině Dobrzenských. Ze zámku se muzeum odstěhovalo v lednu 2022.
V roce 2019 zakoupilo město pro nové sídlo muzea budovu pošty v ulici Trčků z Lípy čp. 55. Od roku 2024 probíhala rekonstrukce. V soutěži na rekonstrukci zvítězil Projektový atelier David. Autorem návrhu interiéru výstavních expozic je architektonický ateliér Roháč Stratil. Vznikla nová stálá expozice muzea, zaměřená na historii Chotěbořska a přírodní a geologickou jedinečnost okolí, především údolí řeky Doubravy. Jsou zde také prostory pro krátkodobé výstavy. V přízemí sídlí informační centrum. Muzeum bylo pro veřejnost otevřeno 2. září 2026.
Městské muzeum Chotěboř je příspěvkovou organizací města Chotěboř
a postupuje podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.
Městské muzeum Chotěboř
příspěvková organizace
Zřizovatel: město Chotěboř
Sídlo: Trčků z Lípy 55, 583 01 Chotěboř
IČO: 00361437
Datová schránka: XXX
E-mail: xxx@cekus.eu
Telefon: xxx xxx xxx
Žádosti lze podávat písemně, elektronicky, prostřednictvím datové schránky nebo osobně v sídle organizace. Proti rozhodnutí o neposkytnutí informace lze podat odvolání. Nadřízeným orgánem je zřizovatel — město Chotěboř.